Prezentační portál sbírek a informačních zdrojů

Autor: Seyffert Johan Christian Wien
Instituce: Technické muzeum v Brně
Sbírka: Technika
Technika: - (hnědá; světle hnědá; šedá; mosazná)
Rozměr: š=2040mm; h=970mm; v=2935mm; hmot=400kg
Geografie:
   Místo vzniku: Česká republika (Vídeň)

Datace: před 1854
Inventární číslo: 21.20-00076

Na válci je hudební záznam ve spirále, to znamená, že se posun děje nejenom v příčné, ale i zároveň podélné ose. Automatofon Seyffert – orchestrion vybavený flétnami a varhaními píšťalami. Na válci je hudební záznam ve spirále, to znamená, že se posun děje nejenom v příčné, ale i zároveň podélné ose. Tím je dosaženo delší časové produkce a v tomto případě to je 7,5 minuty. Je však velmi důležité zajistit přesnou pozici válce oproti mezi-pákám, které zajišťují snímání hudebního záznamu a otevírání vzduchových cest k flétnám a varhanním píšťalám. Pohonný mechanismus je po pravé straně válce s hudebním záznamem a po produkci celé skladby se zvedne lišta s mezi-pákami, válec se automaticky posune vpravo do základní polohy a vzápětí klesne lišta s mezi-pákami. Tím je opět mechanismus připraven na novou produkci. K dispozici je 7 ks válců se sakrálními hudebními motivy. Základní nosnou konstrukcí orchestrionů jsou různě zdobené dřevěné skříně, v nichž je uvnitř v horní časti pohonný tzv. propouštěcí mechanismus otáčející dřevěným válcem s kolíčky – výstupky, které přes snímací páčky ovládají ostatní nástroje. Tyto kolíčky jsou zatlačené do povrchu válce tak, že svým uspořádáním tvoří z jednotlivých tónů celkovou melodii skladby. Válec (tedy záznamové médium) je stranově posuvný a to znamená, že v osové rovině je zaznamenáno více melodií. V dolní části je většinou náhradní válec s dalšími hudebními motivy. Pohonný propouštěcí mechanismus je poháněn potencionálním závažím, které je zavěšeno většinou přes kladku ze stropu skříně na zadní část. Novější a modernější orchestriony z počátku 20. století používaly jako záznamové médium hudební záznamový pás, který přes snímací lištu ovládal mechanismy (stejně jako u pianol). Z počátku to byly v podstatě zvětšené kolovrátky s více rejstříky. Jako rozšíření nabídky zvukomalebnosti se používaly tzv. houslové klavíry, bubínky, činely, xylofony, flétny, klarinety apod. Uspokojivě byl však u orchestrionů vyřešen jen rytmus ne intonace. Seyffert (Seyfert, Seuffert), (Johann) Christian, výrobce fléten a hodinových strojků, byl hudební mechanik, autorizovaný výrobce hracích skříněk, „mechanický hudební umělec“, narozen v roce 1773 v Zittau (resp. podle vlastního tvrzení v roce 1784), zmiňován do roku 1854. Vzhledem k tomu, že je zmíněn u Keeße, musel být již před rokem 1823 činný jako autorizovaný výrobce hracích skříněk. Podle Ottnera požádal v roce 1829 o živnostenské oprávnění, které mu bylo také uděleno. U Redla je zapsán jako „hodinář a mechanický hudební umělecký strojník“. Není totožný s vídeňským výrobcem klavírů a varhan Franzem Martinem Seuffertem (Seifert, Seiffert, Seyferth), nar. 10. 1. 1773, zemř. ve Vídni 3. 7. 1847). Zdroj: https://www.eiou.at/wiener/hopfner.html#seyffert (autor: Helmut Kowar).

Součástí kolekce
Mechanické hrací stroje