Prezentační portál sbírek a informačních zdrojů


aktuální počet sbírkových předmětů: 10549

Elektronická kalkulačka TI59 s termotiskárnou PC-100C

Autor: Texas Instruments
Instituce: Technické muzeum v Brně
Sbírka: Výpočetní technika
Materiál: soubor elektrotechnických materiálů (soubor elektrotech. mat.; umělá hmota)
Technika: - (černá; světlehnědá)
Rozměr: hmot=2,7kg; š=300mm; v=100mm; d=260mm
Geografie:
   Lokalita nálezu/sběru: Česká republika

Datace: 70.léta 20.stol. až 80.léta 20.stol.
Inventární číslo: 19.30-00747

Programovatelný kalkulátor se záznamem programu a dat na magnetické štítky. Kalkulačka byla vybavena 1 kB RAM (přístupné standardně jako 60 datových registrů a 480 kroků programu - předěl šel podle potřeby měnit po 10 registrech/80 krocích). Zobrazování bylo prostřednictvím 10místného displeje z červených LED. Kalkulačka byla vybavena záznamem na speciální magnetické štítky a je připojena k jednoduché termotiskárně PC-100C ze které je i napájena. Dalším vybavením byla v kalkulačce umístěná výměnná ROM (5 kB) s pomocnými programy. Moduly existovaly pro inženýrské výpočty, námořní navigaci (bylo to ještě před érou GPS) a další obory techniky a matematiky. Na svou dobu se jednalo o výkonný model, který konkuroval dvojnásobně drahému a méně výkonnému modelu HP-67 firmy Hewlett-Packard. Obě firmy v té době byly hlavními konkurenty v oboru programovatelných kalkulaček, které předcházely éru mikropočítačů. Kalkulačky TI58/59 byly vybaveny 4bitovým procesorem, pracujícím v BCD kódu. Přesnost výpočtu byla 13 míst a 2 místa exponentu. Z dnešního hlediska byly tyto stroje neuvěřitelně pomalé. Zpracovávaly zhruba 20 kroků programu za sekundu. Pro představu rychlosti je možno uvést, že jedním z nejsložitějších výpočtů bylo řešení soustavy 9 rovnic o 9 neznámých, které trvalo asi 15 minut. Programování probíhalo ve formě záznamu stisknutých kláves. K dispozici byly kromě běžných funkcí vědecké kalkulačky i podmíněné a nepodmíněné skoky, cykly, přímá a nepřímá adresace, příkazy pro práci s tiskárnou a magnetickými štítky, speciální klávesy určené pro spouštění podprogramů, příkazy volání programů z přídavných modulů a další. Pro větší přehlednost se ke kalkulačce dodávala fólie s číselnými kódy tlačítek, které se na displeji zobrazovaly při zadávání, editování nebo prohlížení programu.